Vytažení artefaktu z důlního díla

Zpět

 

Dobrá práce se zdařila.

Při jedné foto akci Mirko Klaučo objevil v dřevěné suti krásně zachovalé celodřevěné důlní kolečko. Pod vodou odpočívalo bezmála 70 let. Tak jsme si řekli, že by to byl jeden z dalších krásných exemplářů do Muzea břidlice.

Po nějaké době odkladů termínu se nakonec podařilo svolat mezinárodní skupinku zkušených potápek a lidí okolo. Počet lidí byl velmi malý a tak každý jednotlivec měl přesně stanovený rozsah činností. Nakonec jeden člen supportního týmu dojel s berlema. Motorová pila může být i velmi nebezpečná, pokud se vymkne kontrole. To jsme viděli podle šlicu od řetězu přes celou nohu. No, byl z něho hlídač předsunuté základny. Dále vše probíhalo podle plánu. Obtížný transport se ukázal jako nejlehčí část celé akce. Zbudování základny uvnitř starého důlního díla, oprava poškozených schodů do vody a přípravy k ponoru probíhaly bez problémů. Pozdější práce pod vodou v nulové viditelnosti přinesly poznání, že kolečko vcelku nevytáhneme, protože na rozdíl od dřevěné suti bylo dřevo kolečka místy měkké jako ementál a jednotlivé díly se od sebe začaly po tolika letech oddělovat. Po několika přerušeních prací kvůli zákalu se nám podařilo vytáhnout a poskládat celé kolečko. Hlavní krtci Márty a Roman pak na závěr ještě hledali a pátrali po kousku rukojeti, ale marně. V kalné vodě zůstal někde pod dřevěnou sutí. Pak dokumentarista a odborník na konzervaci Lumír vše zabalil do speciální fólie a mohl začít vysilující transport všeho vybavení na hlavní základnu. V tomto počtu jsme si skutečně sáhli skoro na dno svých sil. Tak nakonec všechny pohladil pohled na díly kompletního kolečka a zlatý mok v nedaleké restauraci. Nyní již probíhá konzervace kolečka a po jeho sestavení bude slavnostně předáno do Muzea břidlice, aby naše mládež věděla, jak se dříve v dolech pracovalo a co k tomu bylo potřeba - třeba takové dřevěné důlní kolečko.

Autor textu r.k., autor foto Márty.

Nahoru